Učitelka mateřské školy. Povolání, nebo poslání ?   

 

Zdroj: Informatorium 3-8, výňatek:

Málokdo si uvědomuje, že učitelka mateřské školy je s dítětem delší dobu než jeho rodiče...

Milá redakce, rozhodly jsme se upozornit na několik problémů, se kterými se ve své práci v oblasti předškolního vzdělávání setkáváme.

Jsme s kolegyněmi v praxi 20, 30, některé i přes 30 let, ale to, co se děje několik posledních let, nás nenechává klidnými. My, starší učitelky, bychom chtěly hlavně usnadnit práci mladším spolupracovnicím a těm, které se na toto povolání připravují.

V první řadě nás překvapuje, kolik dobrých učitelek mateřských škol muselo opustit svá místa, protože nemají odborné vzdělání v oblasti předškolní výchovy, přestože se v praxi osvědčily na výbornou. Vedoucí učitelky ztratily důležitou část svých pravomocí, týkajících se provozu mateřské školy, odměňování, přijímání dětí i zaměstnanců, ale obsah a náplň jejich práce zůstaly stejné, vše ostatní má v pravomoci ředitel ZŠ a MŠ.

Kdysi byly učitelky vážené osoby, dnes je tato profese společensky a významově nedoceněna.

 

Děti se ve školce učí !!!

Mateřská škola podle školského zákona je školou, prvním stupněm vzdělávání, má svůj vzdělávací program, který tvoří vedoucí učitelky spolu s kolektivem pedagogů mateřské školy.

Málokdo si uvědomuje, že učitelka mateřské školy je s dítětem delší dobu než jeho rodiče, vzdělává ho a předává mu kus sebe, lásku a porozumění.

Mnozí rodiče, ale i široká veřejnost se mylně domnívají, že pracovní náplň učitelky mateřské školy spočívá v tom, že dětí ve školce hlídá.

Nemají vůbec představu, co obnáší jejich profese. Učitelka nahrazuje dítěti maminku v době její nepřítomností. Stává se „maminkou na chvilku". Je empatická k bezpráví, i k potřebám lásky a úcty. Dokáže dítěti pomoci zejména v adaptaci na cizí prostředí. Dokáže je pohladit, pochovat, usmát se na ně, milým slovem uklidnit a povzbudit.

Ochraňuje dítě před nebezpečím, sleduje příznaky případných onemocnění, podporuje hygienu, čistotu, péči o zdraví, zdravý životní styl. Učitelka podporuje vztah dítěte k rodině.

V roli pedagoga učitelka seznamuje dětí se světem kolem nich, učí je správně jednat a žít, poznávat svoje možností v různých životních situacích. Pro její práci je důležitá činnost diagnostická, plánovací, motivační a evaluační. Na základě diagnostiky učitelka zajišťuje potřeby a možnosti dítěte, poznává reakce dítěte v dané situaci, pozoruje a vyhodnocuje, co dítěti pomáhá. Na základě RVP pro předškolní vzdělávání formuluje cíle pro jednotlivé děti i pro celou skupinu. Hledá metody, nové formy práce, vymýšlí organizaci činnosti a zajímavou náplň celého dne. Nejdůležitější činnosti jsou motivační, práce učitelky se tak trochu smíchá s prací hereckou a dokáže tak nadchnout děti pro různé činnosti. K hodnocení práce nás, učitelek, je nezbytné, abychom poznaly, co se podařilo a co ne, jak naplánovat další činnosti. Každá učitelka musí být dobrým organizátorem, mít dobře promyšlené svoje jednání v průběhu každého dne, vymýšlet aktivní činnosti pro děti. Smysl pro organizaci musí uplatňovat po celý rok, zajišťuje představení pro děti, dopravu na výlet, vystoupení pro maminky a partnery školy a mnoho dalších školních akcí.

Odchodem dětí domů pracovní den nekončí

Pro mnohé učitelky pracovní den nekončí odchodem děti z mateřské školy, některé činnosti dokončují ještě doma nebo mimo mateřskou školu. Účastní se akcí v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, studují potřebné publikace k přípravě na svou práci, pročítají odbornou literaturu, vytvářejí výzdobu školky, pečují o kabinety, knihovny, promýšlejí akce školky.

Stává se, že kromě pedagogické práce se učitelky v mimořádných situacích rekvalifikují např. do role provozních pracovníků - pomáhají přestěhovat nábytek před a po malování, je-li potřeba, pomohou s úklidem, zaskočí v jídelně.

Předpokládá se, že učitelky mateřské školy při všech svých „profesích" musejí být trpělivé, psychicky vyrovnané, empatické, tolerantní, asertivní. Automaticky se očekává, že budou zodpovědné, spravedlivé, komunikativní, důsledné a neustále v dobré náladě.

Nesmíme však zapomenout, že učitelkám při jejich práci pomáhají i nepedagogičtí pracovníci, bez nichž by nebyl zajištěn provoz žádné MŠ. Učitelky by si tak za celý den nemohly ani odskočit, protože jinak se nemohou od dětí vůbec vzdálit.

Dovolenou jenom někdy

Učitelky mateřské školy mají ze zákona nárok na osm týdnů řádné dovolené na zotavenou, kterou si nemohou vybrat během školního roku za plného provozu. O prázdninách jsou však MŠ k provozu nuceny zřizovatelem.

ZŠ automaticky podle školského zákona 6.29/1984 Sb., §38 odst. l, v době letních prázdnin zavírá a nikdo se neptá, co bude s prvňáky či druháky, kteří zajisté nezvládnou být sami doma. Jaký je rozdíl mezi učitelkou základní školy, vychovatelkou a učitelkou mateřské školy? Proč nemají stejná práva? Potřebují také nabrat síly po desetíměsíční každodenní práci, plného nasazení a stresu, kdy jejich odpracované hodiny u dětí jsou opravdu šedesátíminutové, nikoli pětačtyřiceti minutové jako v ZŠ s přestávkami či volnými hodinami. Je to spravedlivé?

Jako další problém vidíme nesmyslnost zákonů a vyhlášek o počtu dětí na učitelku (překračované limity — 28 dětí ve třídě běžná praxe), a to i na pobyt venku. Dovedete si představit, když jde sama učitelka s 28 dětmi na hygienu a WC? Učitelka musí mít neustále přehled o všech dětech. Nemluvě o pobytu venku. Zažil někdo z vás vycházku s 20 tříletými dětmi po vsi či za vsí, kde nejsou chodníky a pohybujete se s nimi po vozovce (počasí nedovoluje být vždy na školní zahradě či hřišti)? Maminky leckdy nezvládnou ani dvě své dětí a po učitelkách mateřské školy se požaduje, aby jedna uhlídala 20 dětí, a ono „stačí" 10. Pobyt venku by měly podle nás vždy zajišťovat dvě učitelky. Nikdo si vůbec neuvědomuje, že i učitelka je jenom člověk a může se jí udělat nevolno, omdlít, cokoli. Pokud je ale sama, co se stane s těmi 20 malými dětmi?

O tomto kdysi rozhodl někdo, kdo nebyl nikdy v praxi, v dobách hluboké totality a tento přežitek trvá dodnes.

Měli bychom si uvědomit, že zatímco rodiče mají jedno, dvě až tři děti, učitelka vzdělává 20 a více individualit a každé dítě má dovést ke splnění vzdělávacích cílů, kterých není málo.

Máme pocit, že v našich zákonech a vyhláškách je tolik nesrovnalostí, že by je měli řešit odborníci z praxe. A co myslíte, je pořád ještě učitelka mateřské školy povolání, nebo poslání?

________________________________________________________

 

A nyní se ptám já?

Chcete, aby paní učitelky vašich dětí přišly po prázdninách odpočaté, plné elánu a nápadů pro vaše děti?

Nebo je necháme „vyšťavit“, pracovat o prázdninách, protože zřizovatel tj.rada města nedoporučí uzavření MŠ na 5 týdnů!!!

V této době si vybírají dovolenou i provozní pracovnice a ve zbytku doby je školka kompletně uklízena – čištění koberců, umývání oken, odstavování skříní apod. V rámci bezpečnosti toto nelze dělat za přítomnosti malých dětí (maminky mi dají jistě za pravdu).

 

Průměrné uzavření mateřských školek v našem okrese dle průzkumu oddělení školství je téměř 6 týdnů.

 

V září vaše děti budou vítat unavené a neodpočaté paní učitelky, které si budou vybírat dovolenou po několika málo dnech a tím pádem se třídy opět budou téměř každý den „slučovat“, děti nebudou chodit do svých kmenových tříd a jejich hlavičky budou plné zmatků a nejistoty. Nebudou mít jistotu, zda „jejich“ paní učitelka bude ve školce a co se vlastně bude dít.

A to nemluvím o dětech, které do školky teprve v září nastoupí!!!

Dítě má nárok na pevný režim a řád. Bohužel my mu jej nebudeme moci poskytnout, protože nás zřizovatel nutí dělat „chůvy“ přes prázdniny.

Naprosto chápeme vaše požadavky „na hlídání dětí“, ale to my přece jako služba nejsme!!!

Pokud jste pozorně četli tyto řádky, tak nám jistě dáte za pravdu.

 

Sedlačíková P. – ved.uč. MŠ Hanušovice